Medovo-sojová kachna se švestkovou omáčkou a rozinkami

87
- reklama -

Suroviny
4-5 podle velikosti kachny

1 kachna
6 lžic medu
6 lžic sojové omáčky
sůl
5 dkg slaniny (špeku)
1 cibule
1 švestková povidla
(balení cca 240 g)
2 hrsti rozinek
sůl
1 lžíce cukru
1 lžíce citronové šťávy
2 lžíce sojové omáčky

Postup přípravy receptu

  1. Kachnu opláchneme, osušíme, rozřízneme podél hrudní kosti a rozložíme „naplacato“. Lze samozřejmě péci klasicky vcelku, ale takto se lépe a rychleji propeče, maso uvnitř není takové uvařené. Všichni mají krásnou kůžičku (dělám tak i kuře, pokud rovnou neporcuji na díly).

  2. Maso dostatečně osolíme, potřeme marinádou ze sojové omáčky a medu, trochu podlijeme a přikryté dáme do vyhřáté trouby péct na cca 170°C.

  3. Pečeme doměkka za občasného podlévání výpekem a potíráním marinádou, ke konci odkryjeme a dopečeme dozlata.

  4. Omáčka: Slaninu (špek) nakrájíme na drobné kostičky, dáme vyškvařit do kastrolu, přidáme nadrobno nasekanou cibulku, zpěníme a přidáme hrst rozinek.

  5. Jakmile se rozinky nafouknou, podlijeme trochou vody, přidáme švestková povidla a mícháme do rozpuštění. Necháme na mírném plameni provařit.

  6. Promixujeme ponorným mixérem, tím dostaneme chuť rozinek do omáčky, přidáme druhou hrst rozinek, podle chuti cukr, citron, sojovku, sůl (já jsem množství zpětně odhadovala) a necháme znovu provařit. Pozor, povidla mají docela dostřel, tak je ať nemáte po celé kuchyni, raději pořád míchat a velmi mírný oheň.

    Podáváme s přílohou dle vlastní chuti, u nás se nemohli dohodnout, tak byly gnocchi, rýže a houskový knedlík, jak si kdo přál….mně osobně chutnalo nejvíce s gnocchi, byl by určitě výborný i klasický bramborový knedlík, ale ten doma zrovna chyběl….

Poznámka od kuchařky

Recept vznikl jako kombinace nákupu kachny v akci, eufórie z přemíry slunění, sledování části jakéhosi TV programu o maďarské švestkové omáčce (ale nevím, jak dopadl, viděla jsem jen do fáze rozinek vložených na slaninu :), dostatku času a chuti na experimenty :o)

Aranžmá na talířích tentokrát vzalo za své, brali mi talíře z ruky s výkřiky – Vezměte jí někdo ten foťák…a Bože, to vonííííí….:oD

Tak ať Vám chutná…;o)